Začal boj o Android mezi Google a Oracle
Dub19

Začal boj o Android mezi Google a Oracle

Tento týden v San Francisku začal ostrý soudní proces mezi společnostmi Google a Oracle. Vše začalo 12. srpna 2010, kdy firmu Sun, vlastníka a tvůrce programovacího jazyka Java, odkoupila společnost Oracle. Ta následně podala žalobu na Google kvůli porušení autorských práv a patentů a jako odškodné žádala finanční náhradu ve výši 6,1 miliard dolarů. Až dosud mezi těmito společnostmi probíhaly menší soudní tahanice, během nichž bylo na Google vznesených více než 900 podání. Ten se bránil nakupováním velkého množství patentů od IBM, zaměstnáním některých bývalých zaměstnanců Javy a odkupem Motorola Mobility. Tato fakta spolu s prohlášením některých patentů Oracle za neplatné způsobily, že konečná žaloba zněla následovně: Google má za zkopírování 37 API a dalších 11 zdrojových kódů zaplatit 30 milionů dolarů. Tato částka by pro Google určitě nebyla likvidační, no hrozba nových licenčních poplatků by se mohla odrazit na zvýšené ceně nových smartphonů s Androidem. Google na svou obranu uvádí fakt, že nekopíruje celý programovací jazyk, jen jeho aplikaci. Samotné Java aplikace pak spouští ve vlastním prostředí s názvem Darvik, které je založeno na již ukončeném projektu open-source verze Javy s názvem Apache Harmony. Samotný výsledek soudu by veřejnost měla dozvědět do dvou měsíců. Pokud v tomto sporu uspěje Oracle, může to povzbudit i další společnosti na vyvolání nových soudních...

Číst více
Budoucnost je v Grafenu
Lis17

Budoucnost je v Grafenu

Grafen je vzácná forma uhlíku. Forem uhlíku je zde hodně a je také nejrozšířenější na celém světě, například diamant a nebo i tuha. První náznaky několikavrstvého grafenu se datují do minulého století, první podrobnosti o jednovrstvé formě tvořené pouze atomy uhlíku byly popsány již v roce 1962. Téměř polovinu století ale trvalo, než se tato forma dočkala skutečné realizace a dalšího významného zkoumání. První efektivní výroba však byla zahájena až v roce 2004. Od té doby se o Grafen začali zajímat stovky vědců po celém světě. Grafen se totiž chová úplně jinak než běžně užívané materiály. V roce 2008 se cena tohoto materiálu kvůli náročné a složité výrobě pohybovala na neuvěřitelné hodnotě kolem 100 milionů dolarů za centimetr čtvereční. S novými technologiemi umožňující snadnější výrobu i ve větším množství se cena velmi rychle dostala na mnohem menší řády. Již v roce 2009 se pohybovala kolem sta dolarů za čtverečný centimetr. Grafen také patří mezi nejpevnější materiály na světě je 200 krát pevnější než-li železo a zároveň i tvrdší, lehčí a snadno recyklovatelný.  Grafen má také nesrovnatelně lepší vodivost, tedy minimální odpor 1 µΩ/cm při pokojové teplotě. Elektrony se proto tímto materiálem šíří vysokou rychlostí. Pro srovnání: křemík, který se používá na výrobu všech čipů, dosahuje pohyblivosti elektronů přibližně 1 400 cm2/Vs, zatímco grafen až 200 000 cm2/Vs. Známé uhlíkové nanotrubičky, což je grafen s válcovou strukturou, se pak pyšní hodnotu kolem 100 000 cm2/Vs. Teoretické předpoklady dávají grafenovým tranzistorům možnost pracovat až s frekvencemi v řádu terahertzů. Společnost IBM, která se zabývá vývojem technologie i čipů, grafen velmi podrobně zkoumá a docílila již mnoha velkých milníků. Například v roce 2010 se jí podařilo vyrobit 240nm tranzistor s frekvencí 100 GHz. Ve stejném roce však inženýři použili i pokročilejší technologii výroby (40 nm) a výsledkem byl funkční tranzistor s frekvencí 155 GHz. V nejbližší době ale nelze uvažovat o tom, že by grafen brzy nahradil současný a prověřený křemík. K této problematice se vyjádřil Intel i IBM. Grafen má totiž velmi malý poměr propustnosti, vyrobený tranzistor proto nelze zcela vypnout nebo snížit jeho vodivost na takovou hranici, aby bylo možné snadno a přesně odlišovat dva stavy 0 a 1. Křemík je přitom v této oblasti ideální a velmi prozkoumaný. To však neznamená, že se Grafen nebude využívat v čipech. Zatím se mohou používat na jednodušších čipech a v budoucnosti by mohli být i ve velkých čipech, které budou pracovat na jiných principech než ty současné. Jeden z nejnovější objevů je, že Grafen dokáže vyrábět proud i z UV záření. Tudíž je daleko efektivnější než dnešní solární články. A další užití má v bateriích, které mají až 10 krát větší kapacitu a dobu nabíjení, ale na jeho nasazení si musíme počkat. Baterie na principu Grafenu vydrží 150 cyklů (vybytí a nabytí) poté klesá jeho kapacita o polovinu :(, ale i toto je nádherné, protože má 5 krát...

Číst více
Translate »