Vesmír a změny v něm
Lis30

Vesmír a změny v něm

Dnes se koukneme na Vesmír a změny v něm, které v současné době probíhají a jsou velice zajímavé. Bohužel odpovědi se asi jen tak nedozvíme. Další vědecký důkaz, který hovoří o tom, že toto není jen další  „obyčejný čas“ naší historie. Hovoří o OBROVSKÝCH změnách, které se dějí v naší sluneční soustavě. Období v kterém máme možnost žít, je plné událostí, které nezastihli jen Zemi, ale celou sluneční soustavu V veřejně vydaných studiích NASA uvádí jako fakt, že změny neprobíhají jen na zemi jako takové, ale objevují se v celém naší sluneční soustavě, na každá planetě. Slunce: Vykazuje od roku 1940 víc aktivity jako v průměru za posledních 1150 let. Merkur: Na planetě, která je pokládaná za „mrtvou“ se začali objevovat magnetická tornáda, na polích byli nečekaně objevené  ledové čepičky spolu se super silnými vlastními magnetickými polemi. Venuše: V průběhu posledních 30 let se jas v polárních oblastech zvýšil o neuvěřitelných 2500% a ve stejném časovém úseku proběhli masivní změny ve složení atmosféry Venuše. Mars: Prochází obdobím „globálního oteplování“, obrovské bouřky vytváří nové mraky a odpařuje se led v polárních oblastech. Jupiter: Vykazuje o 200% větší svítivost v plazmových oblacích, které ho obklopují. Saturn: Má značný pokles proudění v rovníkové oblasti, doprovázený nárůstem rentgenového záření od rovníku, zdroj je neznámý. Uran: Zažívá „skutečně obrovské změny“ co se týká svítivosti a vzestupu globální atmosférické činnosti. Neptun: 40%-ní nárůst svítivosti atmosféry. Pluto: 300%-ní nárůst atmosférického tlaku a nárůst teploty, aj napříč tomu, že se Pluto vzdaluje od Slunce. Co se děje se Sluncem? Pohybujeme se do více energeticky aktivní oblasti v galaxii, která operuje na dosti vyšších frekvencích, či vibracích?Proč Slunce, Země a všechny ostatní planety zažívají obrovské změny, které nebyli nikdy před tím...

Číst více
Je u Slunce mimozemská loď?
Čvn20

Je u Slunce mimozemská loď?

Před pár dny se na internetu objevilo video složené ze záběrů, které na Zem poslala sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Milovníci záhad si na nich všimly podivného tělesa připomínající kosmickou loď. Agentura NASA senzační video nijak nekomantovala. Podle některých expertů „loď“ vznikla kvůli poškozenému senzoru digitální kamery. O zobrazení UFO se tak postaralo několik vadných pixelů. Jenže stejnou loď – ale z druhé strany – zachytil ještě další přístroj, který monitoruje Slunce. Podivné těleso je k vidění i na záběrech, které 3. května 2012 zabrala sluneční observatoř NASA SDO (Nasa’s Solar Dynamics Observatory). Tentokrát zareagovala NASA téměř okamžitě. Následující den oznámila poruchu s tím, že sonda přešla do nouzového režimu. Amatérští nadšenci, kteří záběry podivného plavidla na internetu viděli, jsou přesvědčeni, že jde o zastírací manévr. Podle nich okolo Slunce nyní krouží mimozemská loď, jejíž existence nám zůstává zatajena. Článek převzat a přeložen z: AntiIlumináti a následně...

Číst více
Měsíc a nebo mimozemská loď?
Čvn13

Měsíc a nebo mimozemská loď?

Po stovkách let detailního pozorování a studování, náš nejbližší společník v nekonečném vesmíru, Měsíc, stále zůstává hádankou. Šest přistání na měsíci a stovky experimentů měli za následek víc otázek než odpovědí. Mezi nimi: 1)      Věk měsíce: Měsíc je starší než se před tím očekávalo. Možná starší než Země anebo Slunce. Zemi je odhadováno 4,6 miliard let. Měsíční kameny byli datované jako 5,3 miliard let staré a prach, na kterém odpočívají nejméně o miliardu let více. 2)      Původ kamenů Chemické složení prachu, na kterém jsou kameny usazené se výrazně liší od složení samotných kamenů, což je v rozporu s uznávanými teoriemi, o nahromadění prachu zvětráním a rozkladem kamenů. Kameny museli přiletět odjinud. 3)      Těžší prvky na povrchu Normální planetární složení znamená těžší složky v jádru a lehčí materiály na povrchu. Podle Wilsona: Vzhledem na relativně velké množství odolných prvků jako Titánium v povrchových oblastech, několik geologů prohlásilo, že tyto odolné prvky byli přinesené na měsíční povrch neznámým způsobem. Netuší jak, ale že se tak stalo je jisté, zdůrazňuje. 4)      Vodní pára března 1971 měsíční zařízení umístěné astronauty nahrálo oblak páry putující po měsíčním povrchu. Oblak vydržel 14 hodin a pokrýval území o rozloze 1600 kilometrů čtverečních. 5)      Magnetické kameny Měsíční kameny byli zmagnetizované. To je podivné, protože měsíc nemá magnetické pole. Nemohl to způsobit ani blízký kontakt se zemí, protože takovéto střetnutí by roztrhalo měsíc na kousky. 6)      Žádné sopky Některé měsíční krátery byli vytvořené vnitřně (tudíž do měsíce nevrazilo cizí těleso), ale doposud neexistuje žádný náznak, že Měsíc byl někdy dost horký na to, aby produkoval sopečné erupce. 7)      Koncentrace hustého materiálu Pod měsíčním povrchem se nachází obrovské kruhové koncentrace velmi hustého materiálu v hloubce od 32 do 64 kilometrů pod středy měsíčních moří (měsíční planiny). „Jsou to rozsáhlé objekty diskovitého tvaru, které by mohli být uměle vytvořené. Pro obrovské kruhové disky není typické, ani náhodou či nehodou aby se nacházeli pod středem každého měsíčního moře, jako čočky. 8)      Seismická aktivita Stovky „měsícotřesení“, které nemůžou být přisuzovány dopadem meteoritů jsou zaznamenány každý rok. V listopadu 1958 sovětský astronom A. Kozyrev z Krymské Astro fyzické Observatoře vyfotil plynovou erupci na měsíci nedaleko kráteru Alphosus. Taktéž zaznamenal načervenalou záři, trvající asi hodinu. V roce 1963 astronomové na Lowellovo Observatoři také viděli načervenalou záři na hřebeni horského vrcholu v oblasti Aristarchus. Bylo dokázané, že pozorování jsou úplně stejné a opakující se, opakují se, když se Měsíc přiblíží k Zemi. Pravděpodobně to nejsou přírodní jevy. 9)      Dutý Měsíc Průměrná hustota Měsíce je 3,34 g/cm3 (3,34 krát větší než vody), zatím co průměrná hustota země je 5,5 g/cm3. Co to znamená? V roce 1962 vědec z NASA, Dr. Gordon MacDonald prohlásil: „Když jsou astronomické data menší, tak se zjistilo, že si vyžadují, aby byl vnitřek měsíce dutý...

Číst více