Podvod jménem Obama (7. část)

Jedná se o sérii 10 článků o Obamovi a jeho nasazení do vlády tajnou světovou vládou. Jde o přepis titulků ze stejnojmenného dokumentu.

Volba je, ta volba je na lidech. OK, můžeme vám říci, co se děje. Můžete zapátrat a zjistit, že je to pravda. Ale nečekejte. Zkoumejte teď. Zapojte se teď. Jděte a koukněte se na to. Nemáme čas.

Pokud hledáte řešení, koukněte se do zrcadla. Podívejte se rovnou do zrcadla, protože vy tam

muži, ženy, staří, mladí, černí , bílí, to je jedno. Jde o vás – a je na vás, jestli oni vyhrají, nebo svoboda zvítězí a lidé budou mít šanci mít nějakou budoucnost. Oni jsou chladnokrevní eugenici. Jsou to chladnokrevní lidé, kteří si myslí, že jsou bozi. myslí si, že jsou našimi pány, že jsme nějaká zvířata.

Toto jsou lidi, kteří financovali Lenina a Stalina a Hitlera a Maa. Toto jsou chlápci – všechno je to zaznamenáno – kteří to platili. Jsou opravdu zlí a je jim třeba vzdorovat. Až do Kennedyho zavraždění a války ve Vietnamu, Byly Spojené státy velmi mocným motorem světového pokroku. Jsou to vraždy – Kennedyho zavraždění a dalších v 60. letech, začátek války ve Vietnamu a začátek absolutní dominace

Wall Streetské tlupy nad všemi ostatními zájmy. Nikdo jiný se nepočítá kromě vládců peněz z Wall Streetu. kteří nyní udělali ze Spojených států ne už sílu pokroku, ale něco velmi jiného: často sílu destrukce ve světě. Nemusí to tak zůstat. Zájmem Američanů je bojovat a vzít si svou vládu zpět od Wall Streetu a udělat ze Spojených států sílu pokroku ve světě, což bychom mohli dosáhnout, kdybychom mohli zlomit moc lidí za Obamou. Hlavní banky Evropy, které byly založeny na ideách Adama Weishaupta a Rothschilda, Banque Nationale de Paris, The Bank of England, The Bank of Italy,

všechny financovaly mesiášské a válečné vůdce posledních 200 let. Napoleon, Lenin, Stalin. Podporovali Adolfa Hitlera. Podporovali Franklina Delano Roosevelta. A podporují, právě teď, Baracka Obamu. Bankovní kartel si vybudoval předmostí v r. 1913 pomocí zákona o Federální Rezervě. V r. 1947, postavili paralelní stínovou vládu pomocí zákona o Národní Bezpečnosti. Od r. 47 započal dlouhý proces, kdy stát Národní Bezpečnosti absorboval federální a státní byrokracie, zatímco zároveň podminovával ústavní moc Kongresu a ovládl výkonnou složku vlády. Ovládnutím vydávání peněz a úvěru byla Federální Rezerva schopna skoupit většinu z 500 největších korporací. A pokud nechtějí společnost prodat, bankéři rozpoutají federální regulace a uzavřou je. Privátní centrální banky v Evropě, Spojených státech a Anglii berou peníze z daní a půjčují je až na 30% úrok národům třetího světa. Bankéři pak podplácejí politiky v těch zemích, aby úvěry nespláceli. A jejich lutky v třetím světě pak podepíší dohody, ve kterých se říká že pokud země zbankrotuje, banky dostanou

přístup ke všem přírodním zdrojům a infrastruktuře kdysi suverénních zemí. Ale nejhorší je, že tyto země se zaručí budoucími daněmi, placenými lidmi na věčnost – jako zisk pro ony soukromé banky.

V r. 2000 bylo jen málo zemí, které nepadly za oběť plánům vládců peněz. Globalisti byli nyní připraveni začít s konečnou fází vytvoření jejich světové vlády, pomocí destrukce ekonomik Západu.

Aby provedli konečné převzetí moci, nejprve odstranili bankovní regulace, jako Glass-Steagall Act na konci 90. let. To umožnilo jejich předním společnostem vydávat neomezený úvěr světu a vytvořit kolosální Ponziho schémata (podvod), které svět jakživ neviděl. Tyto švindly byly ovládaným korporátním tiskem propagovány jako zcela legitimní. Díky fantastické „návratnosti“ investovali soukromí investoři, korporace, stát a lokální vlády velmi výrazně. Spolkli háček udici i naviják.

Aby zničili důvěru, začali bankéři na konci r. 2007 sami očerňovat podvody, které vytvořili. Pak centrální bankéři odříznou tu tsunami peněz založených leda na důvěře. kterých užili, aby nafoukli onu bublinu. Když Kongres odmítl podepsat finančním oligarchům bianko šek, začali bankéři s finančním terorismem. Řekli, že svět zažije další velkou depresi pokud nebudou jejich požadavky splněny, což dále prohloubilo krizi důvěry. Burza zaznamenala největší pokles v historii. Ale ani to nebylo dost, aby Kongres kapituloval před zahraničními bankami. Senátor Inhofe z Oklahomy a Kongresman Brad Sherman z Kalifornie, a další, řekli světu, že celému Kongresu ze strany Bílého Domu a ministerstava financí bylo vyhrožováno stanným právem pokud neschválí tak zvaný „banker bailout bill“ („zákon o výkupném“). Jediný způsob jak můžou dosáhnout schválení tohoto zákona

je vytváření atmosféry paniky. Taková atmosféra není ospravedlnitelná. Mnoha z nás bylo v soukromých rozhovorech řečeno, že pokud bychom hlasovali proti tomuto zákonu, všechno se zhroutí, že trh spadne 2 nebo 3 tisíce bodů první den, o několik tisíc další dny, a několika z nás bylo dokonce řečeno že pokud bychom hlasovali „ne“, zavládne v Americe stanné právo. To je co nazývám vytvářením atmosféry strachu. Neospravedlnitelné. Konečná verze zákona byla před Kongresem utajována do posledních pár minut před hlasováním 3. října 2008. Federální Rezerva slíbila úplnou transparenci, že každý čtvrťák bude zaúčtován. Demokratům a republikánům, kteří jsou proti tomuto plánu říkám: pohněte se a přijměte zodpovědnost, dělejte, co je správné pro tuto zemi v této době, protože čas něco dělat je teď, aby se zabránilo možnosti krize, která by se změnila na katastrofu.

Po schválení veřejnost s hrůzou zjistila, že ten zákon je skutečným finančním pučem zosnovaným Wall Streetem. Ten zákon nedal pouze 700 miliard dolarů bankám. Byl to bianko šek a v lednu 2009, už to bylo 9.7 biliónů, co zmizelo v černé díře. Už v prvních 24 hodinách po schválení řekl ministr financí Henry Paulson, že už nepoužijí ty peníze na rozmrazení trhu s hypotékami vykoupením špatných dluhů. Šli jsme do Kongresu. Likvidní investice vypadali jako cesta. A jak se situace zhoršovala, fakta se změnila. Nikdy se nebudu omlouvat za změnu přístupu nebo strategie, když se fakta změní. Mezitím Paulson připustil, krize sub-prime hypoték není skutečnou příčinou kolapsu celého světového bankovního systému a bankrotu většiny bank v londýně a na Wall Streetu. Řekl:

„vykoupíme toxické investice, ale nebudeme se znepokojovat sub-prime hypotékami.“ To o čem mluví jsou deriváty. Deriváty jsou středobodem té krize. A pokračoval, že kam peníze jdou, je tajemství. „Věřím, že bankovní instituce jsou nebezpečnější našim svobodám než pravidelné armády.

Pokud Američané někdy dovolí soukromým bankám ovládat vydávání své měny, pak nejprve inflací a pak deflací, vyrostou banky a korporace kolem těchto bank a zbaví lidi všeho majetku až se jejich děti jednou probudí jako houmlesáci na kontinentě, který jejich otcové dobyli. Moc vydávat měnu by měla být bankám odebrána a vrácena zpět lidem, kterým právem náleží.“ – Thomas Jefferson, třetí prezident Spojených států. Ministr Paulson přišel s vice-prezidentem a šéfem FEDu Bernankem

a dělali všechna ta ujišťování, že je absolutně kritické, se okamžitě zbavit žíravých derivátových produktů. Znáte všechna různá jména pro toto, víte, všudypřítomné, víte, sub-S přeprodaný kreditní defaulttní výměna, bla, bla bla, bla, OK. Ale mluvili o tom, jakoby věděli, co to do pekla je. Dostali jste peníze a okamžitě jste řekli: „Jaké položky? Jaká Aukce?“ A ministerstvo financí to prostě vypustilo z toho zákona. A víte, to co zde máme je situace, kde banky, shromažďují peníze, které dostanou.

A užívají těch peněz ke skupování jiných bank. A najednou ministerstvo financí vysílá bankám signál: „Zapomeňte na to, my vám dáme peníze, které chcete a vy si s nimi dělejte co chcete.“ Pokud to nezaměříte specificky, nestane se to. Myslím, že nikdo se neptá pane Kashkari, zda tvrdě pracujete.

Naše otázka je: „Pro koho pracujete?“ Během jeho schvalování  prezident Bush a senátor Obama pracovali jako tandem aby dosáhli, že Kongres schválí ten zákon bez toho, aby měl vůbec čas ho číst.

A navzdory faktu, že podle hlavních průzkumů bylo 98% Američanů proti tomu zákonu, vedení obou stran bylo pro. A já bych chtěla opravdu Baracka Obamu pochválit, protože jak jsme byli zapojeni,

do toho a onoho a různých ustanovení toho zákona, abychom přesvědčili lidi, on jim opravdu dal důvěru, že toto bylo správné rozhodnutí pro Američany, přestože to z našeho pohledu, moc skvělý zákon, aby pro něj hlasovali. Chtěl bych, aby toto byla zvláštní chvíle, abych poděkoval člověku, který zde není, a to je Barack Obama, který uskutečnil mnoho hovorů, nejenom k nám všem, ale členům naší strany a pomohl nám shromáždit hlasy na demokratické straně, aby byla tato legislativa schválena. Hlavy bank se pak chlubily tisku, že shromažďují peníze a užívají je ke koupi menších zdravých bank a pojišťoven. Jejich plán fungoval jako kouzlo. A pak centrální bankéři půjčili federální vládě zpátky 787 miliard dolarů našich vlastních peněz, na úrok, a pro prezidenta Obamu to byl tzv. stimulační balíček.