Skutečný příběh Avatara

Skutečný příběh Avatara: Domorodí lidé bojují, aby zachránili svoje domy v lesích před vykořisťováním korporacemi.

Tento text ani po čtyřech letech neztratil na aktuálnosti, čtěte dál…

V nejnovějším filmu Jamese Camerona s názvem „Avatar“ bojuje mimozemský kmen domorodců na vzdálené planetě za záchranu svého domova, lesa, před lidskými vetřelci, kteří na jejich planetu přišli těžit nerostné suroviny. Těžební firma si přivezla bývalé vojáky kvůli „bezpečnosti“ a nezastavuje se před ničím, dokonce ani genocida jim nedělá problém, aby zabezpečila zisky pro své akcionáře. Zatím co se Cameronovo film  odehrává na planetě, kde se nachází šestinozí nosorožci a masivně létající ještěrky, boj mezi korporacemi a domorodci je sotva science fiction.

Desetiletí skutečně domorodé kmeny po celém světě korporace konfrontovali – těžební, dřevařské, ropné – které byli odhodlané vykořisťovat jejich území. Tyto korporace mají obyčejně, podobně jako ta z filmu, podporu od vlády a přístup k „bezpečnostním složkám“, někdy v podobě bývalých vojáků, a nebo státní policie. Napříč tomu na rozdíl od filmu, v kterém domorodá skupina vítězí nad firmou a vojenskými vetřelci, příběhy ze skutečného života domorodých kmenů končí jen zřídka spravedlivě: od Peru po Malajsii a po Ekvádor, boj pokračuje dál.

Oštěpy versus střelné zbraně

Šaman kmene Kayapo v Brazílii

Ve filmu Avatar používají domorodci, nazýváni Na’vi, jedovaté šípy, kterými se brání vůči zbraním, plynu a explozím, které využívají lidé. Umění napodobuje skutečný život: v červnu roku (2009) vypuklo v Peru násilí, když těžce ozbrojená policie napadla protestující domorodce, z kterých někteří u sebe měli oštěpy a jiní byli neozbrojení.

Domorodé kmeny protestovali proti stovce nových pravidel prosazených vládou. Peru – vedenou prezidentem Alanem Garciou – které ulehčují zahraničním korporacím vykořisťovat ropu, plyn, dřevo a nerosty na území domorodců. Násilná rvačka, která následovala, vedla k smrti 23 policistů a přinejmenším 10 domorodců. Domorodé skupiny tvrdí, že vláda se velmi schovat/odstranit těla, aby to vypadalo, že bylo zabito méně domorodců. Těla byla údajně vyhozené do řek.

Avšak je známo, že 82 protestujících utrpělo střelné zranění a dohromady bylo v tlačenici 120 zraněných. Protestující tvrdí, že na ně použili slzný plyn; navíc někteří tvrdí, že na nich stříleli z kulometů, které jsou vidět na fotkách.

Peruvijské bezpečnostní složky zabíjející protestující domorodce v Peru. Obrázek © 2009 Marijke Deleu

Jen pár týdnů po tomto krvavém incidentu přišla do komunální rezervace Amarakaeri firma Hunt Oil, sídlící v Texasu. S plnou podporou vlády Peru přišli s helikoptérami a těžkou technikou, kvůli seizmickému testování. Podobná scéna jako ve filmu Avatar, která ukazuje korporaci vstupující na domorodé území s bojovými loděmi. Jen samotné seizmické testování si vyžaduje 500 kilometrů chodníků a cest, víc než 12 000 výbušných náloží a 100 přistávacích ploch pro vrtulníky v centru většinou nedotknutého a neznámého regionu Amazonského pralesu. Rezervace, která byla vytvořená, aby ochránila domy domorodců, už bude možná brzy přeměněná na krajinu ropných děr. Domorodé kmeny tvrdí, že nebyli nikdy náležitě konzultované firmou Hunt Oil ohledem využívání jejich území.

Mnohé pravidla předložené vládou, které následně vedli k protestům, byli od té doby označené jako protiústavní, zatím co Garcia zrušil jen dvě. Garcia nadále říká, čeho je Hunt Oil důkazem, že plánuje pokračovat s kontroverzním rozvojem ropy a plynu na území domorodých kmenů v Amazonii.

Fotky ještě nekontaktovaného kmene v Terra Indigena Kampa a Isolados do Envira, v okrese Acre v Brazílii, blízko hranice s Peru, vyvolali rozruch, když byli zveřejněné mimovládní organizací Survival International v květnu 2008. Tento domorodý kmen je ohrožený ropným průzkumem v tomto území. © Gleison Miranda/FUNAI.

Území regionu plánovaných pro rozvoj jsou též domovem nekontaktovaných amazonských domorodých kmenů. Garcia opakovaně zpochybňoval existenci takových kmenů, v ačkoli letecké snímky nedávno ukázali nekontaktované kmeny ozbrojené oštěpem blízko dotknutého území. Nájemné smlouvy, proti kterým se protestuje, jsou součástí Dohody o volném obchodě podepsanými Spojenými státy a Kanadou.

Ve filmu jsou Na’vi zavrhnutí korporativním administrátorem jako „modré opice“ a „divoši“. Korporace jako i najatí vojáci se dívají na Na’vi jako na něco méně než lidé.

V Peru nazval prezident Alan Garcia domorodce „pomatenými divochy“, „barbary“, „druhotřídní občani“, „kriminálníci“ a „ignoranti“. Dokonce porovnával domorodé skupiny s neslavně známými národními teroristy, skupinou Shining Path – Světlý chodník.

Konec boje mezi domorodými lidmi v Peru a vládou schválenou korporativní silou je v nedohlednu.

Desetiletí útlaku na ostrově Borne: násilí, znásilňování, vraždy

V březnu 2006 dorazili buldozéry patřící malajské dřevařské firmě Interhill až k Ba Abang, dědině kmene Penan v regionu středního Baramu.

O pozdějších osmdesátých let těžila firma Interhill dešťové pralesy přes koncesi 55 000 hektarů lesa v Sarawaku, regionu středního Baramu. Fotky pochází od Bruno Manser Fund.

Na druhém konci světa bojují další lidé za záchranu jejich domova před vykořisťováním korporacemi. Lid Penan z malajského Bornea hrozně trpěli kvůli vstupu průmyslných těžařů dřeva do jejich prastarého domova: ne jen, že kmen ztratil své lesní území a další důležitá místa, včetně pohřebišť, kvůli buldozérům a motorovým pilám, ale navíc byli vystaveni násilí, znásilňování a dokonce údajným vraždám.

Boj začal, když průmyslová těžba dřeva poprvé začala na jejich územích v osmdesátých letech a ani dnes není vidět žádné omezení těžby, anebo vyřešení této situace. V skutečnosti se v posledních desetiletích vyskytuje nový problém, kdy jsou vykácené lesy okamžitě přeměněné na průmyslové palmové plantáže na výrobu palmového oleje, co po kácení vylučuje jakoukoliv možnost návratu přirozeného lesa, nebo navrácení území zpět domorodcům.

Lid Penan, někteří žijí v lese jako nomádi a lovci – žebráci, kteří bojovali proti korporativním těžařům dřeva přes soudy jako i přes blokády cest. Na to byli vystaveni násilí od malajské policie a bezpečnostních složkám najatých mocnými dřevařskými společnostmi. Někteří z nich se dokonce bojí o svůj život. V roce 2008 dlouholetý náčelník kmene Penan, Kelesau Naan, byl údajně zavražděný pro svůj vytrvalý aktivismus proti těžbě dřeva na území domorodců. Když bylo jeho tělo nakonec nalezené – po dvou měsících – bylo zjištěné, že měl polámané kosti, co vedlo aktivisty Penan k tomu, aby si mysleli, že byl zavražděný kvůli jeho opozici k ničení tradičního území jeho kmene. Této vraždě předcházelo záhadné zmizení dvou aktivistů Penan v devadesátých letech, i jako zmizení švýcarského aktivisty Bruna Mansera, který dlouho a tvrdě bojoval za práva lidu Penan, a který zmizel v tomto regionu v roku 2000.

Nedávno promluvili děvčata z Penan, že byli znásilňované a bité a sexuálně zneužívané dřevorubci. 110 stranová zpráva zveřejněná v tento rok (2009) malajským ministerstvem pro ženy, rodinu a rozvoj komunity zdokumentovalo jejich příběhy, zatím co vládní tým prošetřoval tyto případy, vyhlásil, že osm obvinění znásilnění nebo sexuálního zneužití jsou „rozhodně pravdivé“.  I mladé deseti leté děvčata byli napadnuté a znásilněné, některé z nich otěhotněli. Děvčata Penan, které vozí do i ze školy lesní pracovníci, říkají, že jsou běžně sexuálně zneužívány během těchto jízd. Naneštěstí dosavadní policejní vyšetřování v této záležitosti kvůli nedostatku důkazům nikam nevedlo.

Bývalý okresní náčelník kmene Penan regionu horního Baramu, James Laloh Keso (uprostřed). Fotka poskytnutá bezplatně od Bruno Manser Fund.

Tento měsíc byli tyto obvinění za znásilnění zamítnuty zástupcem vlády, Jamesem Masingem, ministrem Sarawaku pro rozvoj území. Ministr se vyjádřil pro BBC, že ohledem těchto znásilnění „lidé z Penan jsou dobří vyprávěči pohádek. Mění své příběhy, kdy se jim zachce.“

Lidé vyzkoušeli novou strategii k udržení jejich ubývajícího domova.

Sedmnáct kmenů Penan vyhlásilo „mírový park“ pokrývající 163 000 hektarů jejich původního domova, aby přinesli světlo do situace a zatlačili na vládu, aby zastavila plány těžby v tomto území. Vláda odmítla uznat stání mírového parku a těžba má podle plánu pokračovat dál.

Jen málo domorodců čelilo větší tragédii, zoufalství a ponížení během posledních třicátých let jako lid Penan.

Kletba ropy

V Ekvádoru přetrvává celkem jiný druh boje. Ropný gigant Chevron čelí momentálně 27 miliard dolarovému soudnímu procesu s ekvádorskými domorodými kmeny, kvůli ničení životního prostředí způsobenou firmou Texaco, která byla osvojená Chevronem v roku 2001. Na soudu Texaco přiznalo, že se zbavilo 68 miliard litrů toxického odpadu do ekvádorského pralesa v letech 1964 – 1990. Soudní expert zjistil kontaminaci u každého bývalého ropného vrtu Texaca, odhadujíc tak 30x horší znečištění ropou než byla skandální havárie Exxon-Valdez a rozprostírající se na území velkém jako Rhode Island (4000 km2).

Tento případ, známí také jako „Amazonský Černobyl“, zahrnuje 30 000 domorodých ekvádorských žalobců. Toxické znečištění zasáhlo 6 domorodých kmenů, z kterých se už jeden vytratil navždy. Soud zjistil, že víc než 1 400 lidí utrpělo předčasnou smrt z rakoviny, kvůli kontaminaci z ropného znečištění.

Navzdory těmto faktům se Chevron vehementně vyhýbá jakémukoliv odškodnému za poškození životního prostředí. V roku 2008 vyšlo najevo, že Chevron najal klíčové politické hráče, včetně bývalého vůdce americké senátní většiny Trenta Lotta a McCainovo fundraisera Wayneho Bermana, aby lobovali obchodní zástupkyni Spojených Států susan Schwabovou, členy Kongresu a zástupce státního tajemníka Johna Negroponteho, aby vyhrožovali přerušením amerických obchodních smluv s Ekvádorem, pokud nezruší soudní proces. Avšak pokus této korporace využít politickou sílu Spojených Států, k zbavení hlasovacího práva 30 000 domorodců selhal.

Září (2009) Chevron zveřejnil video, které tvrdilo, že zástupci Ekvádoru, včetně soudce v tomto případě, pobírají úplatky. Ukázalo se, že této video je podvrh: obchodník z toho videa je ve skutečnosti odsouzený drogový dealer a další osoba je ekvádorský dodavatel, který dostával peníze od Chevronu. Uplácení jako i úplatkáři ve videu jsou podvodníci a ostatní ve videu tvrdí, že záběry byli záměrně editované. Chveron popírá jakoukoliv účast při tvorbě tohoto videa.

Soudní spor pokračuje už od roku 2003 a zatím nebylo vydané žádné rozhodnutí. Ale navzdory tomu Chevron veřejně vyhlásil, že i kdyby tento spor prohráli, žádné odškodné nezaplatí.

„Nezaplatíme a nebudeme se tahat v tomto sporu následující roky, nebo desetiletí.“, vyjádřil se mluvčí Chevronu Don Campbell.

Tento rok (2009) vyšel do kin dokumentární film „Crude“, který podrobně popisuje boj domorodců, žádající firmu Chevron o převzetí zodpovědnosti za svoje zločiny. Chevron reagoval na tento film PR kampaní zaměřenou na zneužívání režiséra filmu i domorodných obětí.

Žádný hollywoodský happy end

Díly ropy a zemního plynu v západní Amazonii. Solidní žlutá zobrazuje bloky, které jsou už pronajaté korporacím. Pruhovaná žlutá zobrazuje navrhnuté bloky, a nebo bloky ještě stále ve fázi rokování. Načrtnuté chráněné území jsou ty, které jsou striktně chráněné institucí IUCN (kategorie I až III). Obrázek poskytnutý od PloS ONE

Zatím co film Avatar končí tím, že domorodí mimozemšťané zabezpečí svůj domov před korporativními a vojenskými vetřelci, ve skutečnosti je takový závěr zřídkavý. Často se tyto konflikty s domorodými kmeny tahají celé desetiletí, navzdory velké snaze, když tragicky přichází o své domovy kousek po kousku. Lesy jsou decimované, biodiverzita se ztrácí, uhlík je vypouštěný do atmosféry a domorodý kmen je pomalu oslabený a zničený zvenku. Na jejich kulturu a tradice se útočí v stejném čase, jako je ničeno jejich teritorium.

Navzdory opakované nespravedlnosti se tyto příběhy jen zřídka dostanou do hlavních médií v průmyslovém světě. Firmy se chovají beztrestně, devastujíc lesy a domovy, z části tak krmí nenasytný apetit rozvinutých a rozvojových ekonomik kvůli nábytku, palmovému oleji, zemnímu plynu a surové ropě.

Zatím co Avatar je místy zábavný a nápadný film, na který se mnozí dívají jako na sci-fi zábavu, tento film jasně naráží na boje a nespravedlivost, kvůli kterým nemusíte cestovat přes celou galaxii, abyste je viděli, ale které se dějí právě tu na planetě Zemi.

Jeremy Hance, prosinec 22, 2009