Ze zahraničí

Japonsko: Boj o radioaktivní vlast

Japonsko: Boj o radioaktivní vlast
Japonsko: Boj o radioaktivní vlast

Obec Minamisoma se nachází částečně v uzavřené zóně kolem poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Na rozdíl od mnoha opuštěných měst v okolí elektrárny se většina obyvatel Minamisomy vrátila do svých domovů. Nyní se dohadují s japonskou vládou a bojují za novou perspektivu města.

Pro své obyvatele je Katsunobu Sakurai hrdinou. Pro tokijskou vládu je však postrachem. V lednu letošního roku byl tento muž velkou většinou hlasů znovu zvolen jako správce obce Minamisoma. Na klopě saka má správce odznak s nápisem „No nukes“ – jaderná energie:Ne, děkuji. 2Už jako student jsem byl odpůrcem jaderné energie,“ říká Katsunobu Sakurai. „Navštívil jsem Hirošimu a Nagasaki a poznal jsem, že Japonsko musí být bezjadernou zemí.“ Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima jsem spolu s dalšími starosty okolních obcí založil sdružení, jehož poselstvím je: Lidé a jaderná energie nejdou dohromady. „Je naším úkolem ochránit občany před jadernou energií,“ dodává Katsunobu Sakurai.

Jeho cílem je bezjaderná obec Minamisoma. To však není až tak jednoduché v zemi, která se již 60 let spoléhá na výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Ale Sakurai má pro to dobré důvody: třetina jeho obce se nalézá v uzavřené zóně kolem poničené elektrárny. Nikdo zde nebude moci ještě dlouhá desetiletí bydlet.

Ale před plotem se děje mnoho věcí. Na svém poli sklízí pan Nagi pó zahradní. Celá sklizeň je vždy kontrolována a všichni říkají, že jeho pórek je nejlepší ze všech. Tento 72-letý muž říká, že musí jít dál.

Většina obcí a měst kolem havarované elektrárny zůstala opuštěná a stávají se z nich místa duchů. Pouze malá část obyvatel se vrátila. Obchody a benzínové stanice zůstávají zavřené. V obci Minamisoma je to však jiné. I tam se po evakuaci nejprve snížit počet obyvatel ze 75.000 na 10.000. Nyní zde však opět žije 65.000 lidí, tedy skoro stejně jako před havárií. Všechny obchody jsou zase otevřené, po ulicích jezdí aata, Minamisoma žije.

Starosta Sakurai má něco, co tokijská vláda ne: důvěru lidí. A to pro svou poctivost. Na radnici visí elektronická cedule s denně aktuálními hodnotami záření: nyní 0,2 až 0,5 mikrosievertů za hodinu. To není problém, říká Sakurai. „Máme ale na našem katastru stále místo, kde nemůže nikdo žít. Tak vysoké je tam záření,“ dodává. „především mladí lidé se bojí návratu. I když se hodnoty snížily již na polovinu původních: kdo má ale strach, ten se sem nevrátí.“

Přitom Minamisoma nabízí realistickou perspektivu: rozloučit se s využíváním jaderné energie. „Do roku 2020 budeme krýt 60% naší energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 pak ze 100%. Z toho bude pětina ze sluneční energie, zbytek dodá větrný park,“ říká Mayumi Shooji, vedoucí oddělení pro obnovitelné zdroje energie.

Zemědělec Kenro Okumura, jehož pozemky se nacházejí přímo na hranici 20-kilometrové fukušimské zóny, jde ještě o krok dál: „Můj návrh je, aby se půda uvnitř zakázané zóny využila pro výrobu elektřiny ze slunce. Nedá se tam sice nic pěstovat, ale elektřina přece nemůže být špinavá. Když ji budeme prodávat, můžeme přežít.“

Katastrofa ve Fukušimě ho naučila přemýšlet politicky. Zrovna se vrátil z Černobylu. Se zemědělci na Ukrajině si vyměňují zemědělci z Minamisomy zkušenosti. „Zjistili jsme však, že Tepco a japonská vláda pro nás nic nedělají, vůbec nic. Když budeme pouze čekat, zemřeme,“ dodal. To bylo v Černobylu stejné. „Za uplynulých 28 let by se tam nic nedělo, kdyby sami zemědělci nezačali zase něco pěstovat. I my jsme zemědělci. Je to naše půda a naše obživa. Proto musíme zase něco dělat,“ dodal Okumura. „Musíme si pomoci sami.“

Zkušenost, že jim ve skutečnosti nikdo nepomáhá, má i sám starosta. „Naopak,“říká Sakurai, „vláda v Tokiu omezuje i novou výstavbu. Máme už teď velmi málo pracovních sil k odklízení suti, na opravu silnic a mostů. A nyní nám vláda ještě odebírá další lidi, protože je potřebuje na stavbu sportovního zázemí pro Olympijské hry v roce 2020,“ dodal starosta. „Představte si: Zatímco Tokio si bude pěkně slavit, my zůstaneme s našimi problémy sami. Kdybych byl premiérem, pak by byla Fukušima tématem číslo jedna. Olympijské hry musí být podnětem pro to, abychom světu ukázali, co takto fatální nehoda znamená pro celé lidstvo,“ uzavřel Sakurai.

Zdroj

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zkontrolovat také
Zavřít
Tlačítko zpět nahoru